Sejděme se a veďme spolu rozhovor!
Izajáš 1, 18

Neobyčejně rychlý rozvoj vědy a techniky s sebou přináší mnoho otázek, z nichž některé patří do domény náboženství, ale mnoho je jich zcela nových, např. v kosmologii, teorii chaosu, mapování lidského genomu, robotice, kybersféře,  neurovědách aj.

Jde o tzv. znamení času, kairos, a to vyžaduje hledat nový přístup k těmto dvěma doménám, vědě a náboženství, které byly mezi sebou často ve sporu. Obě jsou však základní reality světa, jejichž vliv každý člověk nějakým způsobem pociťuje. Věda hledá odpověď na otázku JAK, zatím co náboženství na otázku PROČ. Mezi oběma vzniká dnes určitá hraniční oblast, kde se jejich kompetence začínají překrývat, takže mnoho předních univerzit už desetiletí vede mezi přírodními vědami a náboženstvím dialog.

Minulá éra komunismu záměrně potlačovala jakoukoliv spolupráci vědců s náboženským světem, takže se doposud u většiny národa udržuje proti ní averze. O tom svědčí dokumentovaný pokles religiozity od roku 1993 o 40%.

Centrum pořádá přednášky pro veřejnost, organizuje kolokvia a hledá stimulující kontakty pro spolupráci s jinými fakultami.

Centrum je inklusivní, tj. pracuje v ekumenickém duchu a je otevřené všem náboženským tradicím, včetně nevěřících, i když je součástí teologické fakulty zakotvené v židokřesťanské tradici.

Centrum VAN upozorňuje, že dialog může přinášet výsledky jen tehdy, pokud si ti, kteří jej realizují, stále kultivují adaptibilitu, touhu po novém a faktor pokory.

 
Genetika - náboženství:
Johann Gregor Mendel (1822-1884) opat augustiniánů a zakladatel genetiky. V klášteře na Starém Brně prováděl svůj výzkum, křížení odrůd hrachu. Mendel dokázal, že i náboženské komunity mohou být na špičce vědeckého rozvoje. Proto může být i dnes výzvou náboženským společenstvím ujmout se dialogu věda – náboženství, a tak rozšiřovat tradici. Studoval i v Olomouci.

Evoluce – teologie:
Pierre Teilhard de Chardin (1881-1955) paleontolog, teolog a mystik: Holistickým přístupem smířil víru v Boha s evolucí, a zavedl zákon růstu komplexity – vědomí. V rámci vývoje noosféry, tj. myslící slupky obalující lidstvo. předpověděl objev intermetu. Zapracoval evoluci do křesťanství, které má za úkol přibližovat parusii k bodu Omega, k Bohu.

Kybernetika – teologie a postavení ženy v katolické církvi:
Felix Maria Davídek (1921-1988) po 14letém vězení (1950-1964) zakládá klandestinní teologickou fakultu na základě Teilhardovy syntézy vědy a víry, tj. na evoluci. Aplikuje kybernetiku v teologii, a po 1500 letech zrovnoprávňuje ženu v církvi. Studoval i v Olomouci.

Mezietnický dialog:
Bruno Hussar, O.P. (1911-1996). Zakladatel Neve Šalom – Wahat al Salaam – školy míru, prvního sídliště v Izraeli, kde se Židé a Arabové z vlastní iniciativy rozhodli žít vedle sebe. Neve Šalom může být příkladem pro budoucí vývoj v této oblasti. Hussar byl taktéž hybnou silou v procesu sestavování 4. kapitoly deklarace 2. Vatikánského koncilu (28.10.1965) Nostra Aetate (V naší době) zahajující dlouhý proces narovnání vztahů církve k židovskému národu.